Hodně žen se dnes bojí, že nedokáží přirozeně porodit. Že už jsme civilizací tolik zhýčkaní a rozmazlení, že tyhle pradávné instinktivní věci u nás už prostě nefungují. Že naše těla už mají jinou stavbu a porodit dítě už prostě nezvládnou.
Co je to vlastně porod? Porod je přírodní proces, který probíhá v lidském těle. Stejně jako třeba vylučování. To taky nijak neřídíme a nekontrolujeme, ale absolutně věříme našemu tělu, že ví, co má dělat. Prostě jíme a pijeme, jak máme chuť, a když cítíme, že to na nás přišlo, jdeme na toaletu. Nebo dýchání. To si většinu času ani vůbec neuvědomujeme.
Porod je úplně stejný. Nemusíte nad ním přemýšlet a tělo si stejně umí samo poradit. Rodí tak lidé i zvířata na celém světě. Co je ale potřeba k tomu, aby žena mohla sama přirozeně porodit? Věřte nebo ne, moc toho není. Porod řídí hormony. Pokud je žena v klidu vyplavuje oxytocin, který napomáhá děložním stahům a vypuzování dítěte. Je to díky stejnému hormonu, který si tak užíváme při milování. Děťátko se v břiše matky už se dávno předtím přetočí hlavou dolů a posouvá se postupně ven.
Maminky můžou brát porod jako intimní záležitost, ale každá jsme jiná a zatímco některé nevadí být obklopena lidmi, tak druhá chce větší soukromí. Pokud se žena necítí v bezpečí, začne se vylučovat hormon adrenalin, který porod může zpomalit. To má pak za následek, že lékař se často rozhodne provést nějaký zásah, protože porod nepostupuje. Nemůže dělat ani nic jiného, protože v tuhle chvíli už jde o život. Maminka ale je schopná porodit sama, tak proč to všechno?
Velikou roli hraje naladění a očekávání, se kterými jdete k porodu. Zpovídali jsme dvě maminky, které měly diametrálně odlišné porody. Jedna porodila bezbolestně (bylo to už druhé dítě), druhé se zastavil porod, ztratila hodně krve a dítě málem zemřelo. Trochu děsivé, ale dost strašení. Ptali jsme se, na co vlastně myslely, když jely do porodnice. A to, co jsme se dozvědly bylo naprosto neuvěřitelné.
První maminka nám řekla: "Moc jsem nad tím nepřemýšlela. Prostě jsem jela porodit. Dítě muselo ven, tak se to prostě muselo povést. Navíc to byl můj druhý porod a někde jsem četla, že druhý porod nebolí a je lepší, tak jsem to tak brala. Doktoři mi nevadili, protože mě nechali samotnou na sále a já vlastně rodila, zatímco doktor někde pobíhal. Byla jsem ráda, že tam byli, protože jsem je brala jako takové asistenty. Jako podporu. Pak přišel doktor k mojí posteli, řekl mi, že už jsem úplně otevřená a abych zatlačila. Dvakrát jsem zaťala svaly a malá byla venku. A bylo to, vlastně přesně tak, jak jsem čekala."
Zpověď druhé maminky byla "trochu" jiná: "Hrozně jsem se bála. Čekala jsem, že se něco pokazí, bála jsem se, že to nevyjde a myslela si, že to bude určitě strašný. Říkala mi to totiž moje máma, která to tak měla. To mě úplně paralyzovalo. Do porodnice jsem dojela v bolestech a na sále se mi zastavil porod. Strach byl čím dál tím horší. Bála jsem se o miminko. Pak mi doktor řekl, že dítě je mr.....Ne, nechtěla jsem tomu věřit. Naštěstí se spletli, když malou vyndali císařským řezem a zjistili, že dýchá. Bála jsem se doktorů, že mi budou dělat něco, co nechci a že se celý porod nepovede. A ono se to stalo."
A jak je to s naší zhýčkaností civilizací? Naše lidská těla fungují naprosto stejně jako u našich prapředků před tisíci lety. Jsme tedy skvěle vybavené k porodu. Faktem je, že většina porodů je naprosto fyziologických a mohou proběhnout bez jakýchkoliv zásahů, naprosto spontánně a bez komplikací. Problémem u nás tedy není, že bychom porodit neuměly. Akorát se až příliš často snažíme porod “naučit”, pochopit, analyzovat a kontrolovat. Základním předpokladem k přirozenému porodu je vypnout mozek. Doslova - NECHAT TO BÝT. Nemusíte zkoumat, sledovat a řešit centimetry. Prostě se jen naprosto uvolnit, poddat se tomu procesu a otevřít se mu. Nebojovat, ale otevřít se.
Je to vážně možné? Že by psychika tolik ovlivňovala naše těla? Někdo tomu věří, druhý ne. Je to na Vás, co si budete myslet. Nabízíme Vám jen pohled do možnosti, že naše myšlenky můžou být to jediné, co nás u porodu brzdí. A pak stojí za to uvědomit si, co si vlastně o porodu myslíme a s čím do porodnice jdeme, protože co když to změníme a všechno bude jinak?
