Nosit nebo viset?

S prvním miminkem jsem tuhle otázku vůbec neřešila. Kočárek byl jasná volba, o šátcích a nosítkách jsem tenkrát snad ani nevěděla. Spokojeně jsme si jezdily, ale několik měsíců po narození jsem začala čím dál častěji potkávat maminky s miminky v šátcích a moc se mi líbilo, jak se k sobě mohou pořád tulit. Koupila jsem tedy taky šátek a podle obrázkových návodů z internetu zkusila vázat.

Naučit se základní úvaz nebyl problém, ale jelikož už bylo dcerce skoro půl roku, nemohla si na šátek tak lehce zvyknout. Občas jsme si tak vyšly, ale po pár týdnech putoval šátek zpátky do skříně a já jsem vytáhla golfky, protože dcera už chtěla při procházkách sedět a rozhlížet se kolem sebe.

Když jsem otěhotněla podruhé, začala jsem se na šátkování zase těšit. Chtěla jsem nosit víc, ale trochu jsem pochybovala, jak si na to vlastně zvykneme, jestli to nebude náročnější a jestli se nakonec stejně nevrátím ke kočárku.

Z "chytrých knih" o nošení dětí jsem zjistila, že pro novorozená miminka je nejvhodnější úvaz kolíbka, kdy je miminko schoulené v klubíčku jako v děloze a je v horizontální poloze.

Snažila jsem se tedy vázat tenhle úvaz, ale moc se mi tam moje pětikilové norovozeně nedařilo poskládat. Dcerce se tam vůbec nelíbilo a já jsem to po pár pokusech a otření čela vzdala. Brzy jsem jí začala nosit i ve vertikálním úvazu, v kříži s kapsou. Zjistila jsem si, že vertikální nošení od narození je v pořádku, stačí, když je úvaz dostatečně pevný. Miminko je v pohodě a nijak mu to nekřiví záda. Tahle pozice dost pěkně podporuje vazbu mezi maminkou a miminkem.

S druhou dcerkou jsme si šátek poměrně rychle zamilovaly. Prvních pár pokusů se jí sice moc nezamlouvalo, musela jsem jí uklidnit dudlíkem a zvukem vysavače, ano opravdu vysavače. Od cca druhého měsíce už kočárek vůbec nepoužíváme a ani nám nechybí. Žijeme v Praze a cestování s nošencem je v MHD o hodně snazší než s kočárkem. Jediná výhoda kočárku bude asi v tom, že se do něj vejde velký nákup, ale to už jsem si zvykla řešit autem.

Pravda je, že mě po nějaké době přestalo bavit neustále rozvazovat a zavazovat šátek. Od pátého měsíce jsem ho tedy vyměnila za ergonomické nosítko. To je úžasně praktické - stačí zacvaknout sponu a jdeme. Zvládnu do něj dát dítě a přitom ho nevzbudit a to je astronomická výhoda (každá maminka pochopí). Pro miminko je stejně pohodlné jako dobře uvázený šátek - doporučuje se ale až od čtvrtého či pátého měsíce, kdy už děťátko samo dobře drží hlavičku. Existují sice i novorozenecké vložky do nosítka, ale já jsem raději dala přednost šátku, kterým se dá hlavička lépe podepřít.

Sama bych úplně nezvolila na nošení klokanku, Ta totiž podle mě nezajišťuje dítěti správnou polohu, při které jsou nožičky roztažené kolem těla nosící osoby a kolínka jsou výš než zadeček.

Pro dítě není úplně vhodné nošení čelem dopředu - až do doby prvních kroků není páteř esovitě prohnutá jako u dospělého, ale záda jsou kulatá, což poloha čelem vpřed neumožňuje. Navíc je tak dítě tak trochu vystaveno všemu ruchu, před kterým nemá možnost se schovat a doslova se přitulit k mámě.

Nosítko teď vyzdvihuju do nebe, když je malé osm měsíců a občas ji přepadne potřeba být u mě. To nestačí tatínek nebo jenom na mámu koukat z podlahy. Můžu tak snadno být dceři blíž a přitom klidně uklízet nebo vařit. Když jsme u toho být blíž, tak  v nosítku zvládáme i kojení, klidně za chůze.

V zimě jsem docela přemýšlela, jak to v šátku budem zvládat. Moc se mi nechtělo investovat tisíce do speciální bundy na nošení dětí. Naštěstí vůbec nebyla potřeba. Při nošení v zimě jsou důležité vrstvy - a jen málo by jich mělo být mezi mamkou a dítětem, víc naopak okolo nich obou. Já jsem většinou nosila tričko, dcerka měla dvě vrstvy, třeba body s punčochami a přesto ještě bavlněný overál. Přes nás obě jsem zapla obyčejnou fleecovou mikinu velikosti XXL a kapsu na nošení, která se dá pořídit za pár stovek. Já jsem pak ještě měla svůj běžný kabát, rozepnutý. Dcerka měla navíc ještě teplé vlněné ponožky. Není nutné dávat teplé mikiny a svetry, protože šátek či nosítko vydá za jednu vrstvu. Zvládly jsme takhle celou zimu a dcerka byla vždy při návratu z procházky příjemně teploučká, včetně nožiček.

Známí se často ptají, jestli mě nebolí záda. Přiznám se, že poslední dobou (malá má teď už skoro deset kilo), už mě občas záda při delším nošení pobolívají. Pomáhají cviky na protažení, uvolňující koupel nebo masáž. A asi brzo přejdu na nošení na zádech místo na břiše, protože tak se záda namáhají méně. Ale je pravda, že nosím opravdu denně někdy i několik hodin.

Sečteno a podtrženo, u nás jednoznačně vítězí nosítko. Vše je ale jen o zvyku - pamatuji se, že než jsem nošení poznala, byla jsem stejně tak spokojená s kočárkem. Nakonec je na Vás, co si vyberete, hlavně, když to pro Vás i mimčo bude v pohodě.

A co Vy? V čem nosíte nebo vozíte svoje ratolesti nejradši? Podělte se s námi o Vaše zkušenosti. :)