V lidském životě nastanou situace, kdy se nahromadí množství úkolů, práce nebo náročných činností, a vy budete vystavena velkému stresu. Máte několik možností, jak zareagovat – existují ženy, které v těchto a podobných situacích volí vždy stejnou reakci, a sice „já to zvládnu“. Je to nejlepší možná strategie?
Zvládání stresu s dětmi a bez nich
Těhotenství a narození prvního potomka je sice krásnou, ale také nesmírně náročnou epizodou v životě každé ženy. Během devíti měsíců se musí vyrovnat s tělesnými změnami, výkyvy nálad, omezením v pohybu, do toho většinou horlivě studuje informace o dětech a životě s nimi a po večerech promýšlí pokojíček. Mateřství s sebou zkrátka nevyhnutelně přináší stres a každá žena, která se rozhodne zůstat s dítětem doma, by se ho měla naučit efektivně zvládat.
Není to však jednoduchý úkol, protože zvládání stresu nebylo nikdy obtížnější – umět pracovat pod tlakem, když jste vyčerpaná, nevyspalá, nespokojená s tím, jak vypadáte, případně frustrovaná z nedostatku (spíše úplné absence) volného času, chce notnou dávku psychické odolnosti. A ruku na srdce – péče o malé dítě a jeho výchova je sakramentská dřina, odměňovaná zcela výjimečně a zpravidla ne ve chvíli, kdy byste to nejvíc potřebovala.
Nebojte se přiznat, že jste jen člověk
Ženám, které jsou doma s dětmi, příliš neprospívá rozšířený stereotyp, že je to vlastně fajn život. Samozřejmě že čas, který můžete s vaším dítětem strávit, je fajn, ale na druhé straně to rozhodně není tak, že by si typická maminka na rodičovské nebo mateřské stihla při péči o dítě zacvičit (pokud necvičí s dítětem) nebo v klidu vypít kávu.
Realita všedního dne je taková, že jste 20 hodin na nohou, jednou rukou vaříte oběd, druhou zabavujete dítě, přitom plánujete, kdy pověsíte pračku, přemýšlíte, kam se zase poděly plavky na zítřejší plavání, a koutkem oka sledujete psa, který nutně potřebuje vyvenčit. Okamžiky jako klidnou sprchu, snídani, při níž nemusíte desetkrát odbíhat do kuchyně nebo k zásahu na záchod, si vychutnáváte, jako by se jednalo o 14denní dovolenou.
Ať už máte blízké jakkoli daleko a ať váš partner dělá jakkoli náročnou práci, nikdy byste ale neměla mít pocit, že jste na to sama, že si nemáte s kým promluvit, na koho se v případě potřeby obrátit. Neznamená to, že k vám budou běhat babičky s kastrůlky nebo budou chodit týden co týden uklízet, ale znamená to umět si přiznat, že je to náročné období a že nevadí, když sama (nebo právě dnes) všechno nezvládnete.
Zvládat to, co jste dokázala dříve, když jste dítě/děti neměla, je téměř nemožné, a to, že to někdo dokáže, svědčí o dvou věcech – zaprvé že to skutečně jde, a zadruhé že cena, kterou za to platí, je opravdu vysoká. Vysoký smysl pro odpovědnost, spojený zpravidla s perfekcionismem a tendencí klást si vysoké nároky se projevuje na celé rodině – věřte, že vám i vašim dětem více prospěje, když budete upřímnější sama k sobě a nebudete se bát přiznat, že jste jen člověk, a místo mytí nádobí se někdy radši podíváte na oblíbený film.
