1. Poslechněte si všechny strašidelné příběhy kamarádek.
Nic tak dokonale neprohloubí naše obavy z porodu, jako zasvěcené vyprávění kamarádek o tom, jak „hrozný to bylo“ a „už nikdy rodit nechtějí“. Když pak přidají něco o x hodinách porodních bolestí a protivné sestře, máte vyhráno.
2. Vyhledejte si na internetu všechny možné komplikace, které u porodu mohou nastat.
Toto by měla v pokročilém stádiu těhotenství absolvovat každá matka, která touží propadnout panice a neopodstatněným obavám. Je přece nezbytné znát všechna rizika, ač s nulovou pravděpodobností.
3. Nevěřte si a v pravidelných intervalech si opakujte „Já to nedokážu!“
Správná demotivace je pro podlehnutí strachu z porodu naprosto klíčová. Pro případ, že máte obavu, že všechno přece jen zvládnete, požádejte partnera či jinou blízkou osobu, aby vám pravidelně ono nevítané sebevědomí srážela.
4. Neohlížejte se na to, kolik žen před vámi už porod úspěšně zvládlo.
Sice kolem vás už porodily miliardy žen, ale vy jste přece výjimečná a nehodláte být součástí davu. Jste rozhodnutá, že to nezvládnete a prostě neporodíte. Pro snadnější upadnutí do děsivé obavy z příchodu dítěte na svět toho nemůžete udělat víc.
5. Ponořte se do strachu z neznámého.
Pokud jste přece jen stále nepohledla návalům paniky, dobrým pomocníkem je strach z neznáma, které nás čeká. I když nebudete rodit poprvé, stejně vás přepadne. Každý porod je jiný a tak i když máte nějaký za sebou, obava z toho, co vás tentokrát vlastně čeká, je jistota.
Pokud byste se přece jen rozhodla, že strachu z porodu propadnout nechcete, tady je k výše zmíněným tipům ještě pár připomínek:
Ad 1. – Každý porod je jedinečný a dobrých 90 % dělá Vaše naladění, představy a přesvědčení o tom, jaké to bude a jak to proběhne. Někomu se to vůbec nelíbí a chce najít vinu v doktorech, systému, té protivné sestře v porodnici. A my neříkáme, že doktoři jsou dokonalí. Stejně jako v životě, ale i v porodnici potkáte různé lidi a je na Vás, jak se k jejich chování postavíte. Můžete bojovat nebo si z toho vzít to nejlepší a dát tomu úplně jiný význam. Jsme zodpovědné za to, jak věci chápeme.
Ad 2. – Mnohem lepší je neinformovat se o komplikacích, které vás u porodu mohou potkat. Pravděpodobnost jejich výskytu je minimální, avšak obavy, které ve vás můžou vyvolat, jsou zbytečnou obtíží samy o sobě. Totéž platí o nepříjemném personálu. To, že vaše kamarádka měla u porodu nepříjemnou asistentku neznamená, že vy ji musíte mít taky. Vy ji můžete potkat u zubaře nebo u optika. Nebo vůbec.
Ad 3. – Vy to dokážete. Věřte si.
Ad 4. – Všechny těhotné ženy před vámi porodily. Žádná nepřenášela dítě do jeho dospělosti. I vy porodíte. Zvládly to všechny, zvládnete to i vy. Možná u toho budete brečet, možná řvát, možná nadávat. No a co?
Ad 5. – Strach z neznáma je naprosto pochopitelný. Jdete na nejdůležitější životní zkoušku a ať už máte nastudováno sebevíc, vlastně vůbec nevíte, co vás čeká, jak to bude probíhat, ani jak dlouho to bude trvat. To je logické. Ničeho se nebojte, po celou dobu budete v blízkosti zkušených, které vás tou zkouškou provedou, jak nejlíp umí. A to oni umí.
