Pamatuju si, že mi moje maminka jako malé hodně předčítala. Hlavně, když jsem byla nemocná. Seděla u mojí postele a četla mi takovou tenkou knížečku. Jmenovala se Kvak a Žblunk a byla o dvou žabácích. To mi bylo asi pět. Později už začaly letět pohádky na kazetách jako Pejsek a kočička nebo Čert a Káča a nakonec samozřejmě Disneyovky nebo Kačeři z kačerova. Ty jsem milovala.
Každý si pamatuje svojí oblíbenou knížku nebo konkrétní pohádku, která v něm zanechala dojem. Děti prostě milují pohádky, příběhy, princezny v nesnázích a kouzelná království. Co jim ale vybrat podle věku? Co se nejvíc hodí?
Určitě neexistuje jasný návod, protože každý máme rád něco jiného. Přeci jenom se ale dá trochu orientovat v tom, co asi naší ratolesti číst přiměřeně k věku. Na knížky by se totiž zapomínat nemělo, i přes všechny čtečky a e-knihy. Nic nepřekoná, když držíte nový výtisk v ruce, přejíždíte prstem po jemné vazbě a přičichnete k ještě nečtenému kousku papíru.
Co číst dětem podle věku
Už děti v bříšku reagují na zvuky a tóny. Kojenci jsou na tom podobně a mají rádi rytmické zvuky a říkadla. Vůbec není od věci provádět u toho i pohyb, tleskat, skákat, chodit nebo třeba mávat rukou, když jim čtete.
Ideální pro batolata jsou veršované pohádky a říkadla. Nebojte se rozvíjet fantazii malých tím, že je necháte dokončit příběh. Můžete jim klást otázky a mluvit o pohádce. Jak to asi dopadne? Co myslíš? Děti budou nadšené, že se můžou samy zapojit do vytváření děje a uvidíte, jak se u toho ještě nasmějete.
I starší malé verze dospělých milují rýmy, a i děti, které ještě neskládají věty, větám rozumí. To jsme asi u tří let věku. Vybírejte knihy s jednoduchým příběhem, krátkými větami a se známými slovy a čtěte pomalu.
Pak přichází na řadu pohádky. Vyprávějte poutavě, velmi pomalu a pečlivě volte slova. Vyhrajte si a měňte hlasy nebo intonaci jako na soutěži v přednesu. Bude to mít ten nejlepší účinek. Někdy dá pořádně zabrat udržet pozornost, takže určitě volte kratší pohádky. To platí pro pišišvory asi do osmi let.
Raději pohádky vymýšlíte? A proč vlastně ne? Rozvíjíte svojí kreativitu, ale i vašeho miláčka. Nikdy totiž nevyprávíte pohádku úplně stejně, se stejnými slovy a vaše dítě si zvykne na jiné výrazy, na jiné úhly pohledu.
Děti někdy čtení ale nebaví. Co s tím? Mám je nutit?
Nutit? Proč? Zkuste popřemýšlet nad tím, proč to vaše dítě nebaví a třeba se ho i zeptejte. Rodiče se ptají odborníků, lékařů, kamarádek, babiček i sousedů, ale aby se zeptali toho, o koho tu jde především, tak na to zapomínají. Zeptejte se dítěte a zkuste s knížkami metodu pokus-omyl a určitě nakonec čtení vyladíte. Já jsem poslouchala hodně pohádek na kazetách. Dnes už mají děti možnost youtubu, CDéček, filmů a podobně. Zkuste tuhle variantu.
Možná ale nejde vůbec o knihy a vy třeba čtete dítěti, když si zrovna číst nechce. Zkrátka domluvte se, nalaďte se na potřeby dítěte i svoje a určitě najdete řešení. Nikde nestojí, že vaše dítě musí být knihomol.
Samozřejmě, že nejlepší způsob, jak přilákat dítě ke čtení, je být sama vášnivou čtenářkou. Vaše ratolest vás uvidí s knížkou v ruce a bude se ptát, co to čtete. Bude vás napodobovat a možná si sedne rovnou k vám a bude se snažit číst. Pokud čtete dítěti jenom z povinnosti a protože se to má, tak to moc účinkovat nebude. Uvolněte se a netlačte se do něčeho, co vám nesedí. Tím můžete akorát děti učit, že člověk má dělat to, co ho nebaví a nutit se. A to není nejlepší zrcadlo, které můžeme nastavit.
Vyprávět tedy rozhodně ano, ale nemusíte to přehánět. Najeďte na svoje tempo a buďte v klidu. To je naprosto nejlepší způsob, jak ke čtení přistupovat. Vaši potomci to ocení ze všeho nejvíc.